Oblékání

Oblečení je vnímáno jako aspekt fyzického vzhledu člověka a stejně jako ostatní hlediska uplatňovaná při posuzování fyzického vzhledu, má společenský význam.

Oblékání podléhá určitým pravidlům a svými signály vysílá sdělení o lidech, vyjádřené jejich oblečením a tím jak toto oblečení nosí. Tato sdělení mohou obsahovat údaje o pohlaví osoby, příjmu, povolání a společenském postavení, o politické, etnické a náboženské příslušnosti. Vyjadřují postoj k pohodlí, módě a tradici, určují pohlaví, rodinný stav, sexuální dostupnost a orientaci, atd. Oblečení zprostředkovává i jiné společenské sdělení. Kromě toho, že uvádí nebo prohlašuje příslušnost k určité osobní či kulturní identitě, znázorňuje také postoj, udržování nebo vzpírání se normám určité sociální skupiny.

Rychlost změn

Rychlost s jakou dochází ke změnám v oblékání se liší:

• Během několika měsíců nebo dnů se mění styl v nošení oblečení a jeho doplňků zejména v malých sociálních skupinách nebo v moderních, komunikačními médii ovlivňovaných, společnostech.
• Celé generace mohou trvat rozsáhlejší změny, které vyžadují více času, peněz a úsilí, aby se uskutečnily.

V západním stylu oblékání u mužů je formálnější styl oblečení, jako například "black tie" (smoking) velmi sjednocen a jeho konzervativní vymezení se v podstatě nezměnilo více než padesát let, i když ležérní a neformální styl se se mění poměrně rychle. 

Pohlaví

Téměř každá lidská společnost v průběhu dějin rozlišuje mezi mužským a ženským stylem oblékání, vyjádřeném barvou nebo druhem oblečení. Soubor norem, názorů nebo dokonce zákonů definuje, jaký typ oblečení je vhodný pro každé pohlaví.

Sociální stav

Osoby ve vysokém postavení si v mnoha společnostech vyhrazují právo na nošení speciálního oblečení nebo doplňků, které mají sloužit jako symboly jejich sociální statutu. V dávných dobách oděv římských senátorů byl barven antickým purpurem. V Číně, před založením republiky, mohl jen císař nosit žlutou barvu. Ve středověku příslušníci evropské šlechty nosili takové oblečení, které je odlišovalo od ostatních tříd.

Zaměstnání

Armáda, policie a hasiči, zaměstnanci leteckých společností nebo pracovníci v některých průmyslových odvětvích obvykle nosí uniformy. Také pro školáky v některých zemích jsou běžně školní uniformy. Členové náboženských řádů nosí řeholní roucha. Někdy pouze jednotlivý kus oblečení nebo doplněk může být výrazem určitého zaměstnání nebo pozice uvnitř profese.

Etnická a politická nebo kulturní příslušnost

Národní kroje v mnoha regionech světa vyjadřují příslušnost k určité obci, kastě nebo náboženství. Skot deklaruje plédem jeho klan, v dřívějších dobách ve Francii byla rolnická žena spojována s její vesnici podle jejího čepce, v Palestině se pozná vesnice, ve které žena bydlí, vzorem výšivky na šatech.
Oděvem může jeho nositel také prohlašovat nesouhlas s kulturními normami a tradiční vírou, stejně jako osobní nezávislost. V Evropě 19. století umělci a spisovatelé žili a oblékali se v tzv. bohémském stylu.

Náboženské vyznání

Sikhové nebo muslimové vyjadřují své náboženské vyznání pokrývkami hlavy a jinými tradičními oděvy. Mnoho muslimských žen nosí na veřejnosti pokrývky hlavy nebo celého těla. Hidžáb, burka niqáb nebo čádor jsou v islámu považovány za patřičný a povinný oděv ženy na veřejnosti, který má původ v jejich vlastním výkladu koránu. 

Rodinný stav

V některých zemích, oblečením a někdy jen doplňkem, mohou lidé dávat najevo rodinný stav, například snubní prsteny jsou symbolem manželského postavení. 

Pravidla oblékání se nazývají Dress Code. Jedná se o formálně nebo sociálně vnucované standardy oblečení.

Specifické zásady oblékání

• Náboženské instituce mohou trvat na zásadách oblečení, které musí být dodržovány v určitých prostorách nebo při zvláštních událostech.
• Mnoho podniků vyžaduje, aby jejich zaměstnanci nosili uniformu nebo dodržovali určité normy a pravidla oblékání, jako je nošení obleku nebo kravaty. To závisí na konkrétní situaci, například pokud se očekává, že zaměstnanec bude komunikovat se zákazníky. Oblečení zaměstnanců totiž spoluvytváří image firmy. Tyto normy jsou běžné pro právníky, manažery ve vyšším postavení, bankéře a zaměstnance finančních institucí. Na některých pracovních místech může být vyžadováno, aby bylo pokryto tetování. 
• Školy mají obvykle své školní řády, které určují mimo jiné, jak se mají žáci i učitelé oblékat. Řády mohou vyžadovat, aby studenti nosili školní uniformu ve škole a při cestách do a ze školy nebo stanovují jednotný sportovní dres na sportovní utkání.
• Vojenské instituce zpravidla vyžadují nošení uniforem a pokud dovolí nosit civilní oblečení, mohou omezovat jejich použití. 

Jedním z oborů, který se zabývá vzhledem člověka vyjádřeným ve stylu jeho oblékání, líčení a účesu je vizážistika.